Ale abych se dostal k tématu tohodle postu. Pustil jsem si Steve Lamacq's In New Music We Trust, kde jak už název napoví jde o novinky, vesměs indie a kytarové. A zaujala mě jedna veselá, hopsavá a hravá věc se zajímavým refrénem "I like you so much better when you're naked". Krátký pohled do playlistu a konzultace s tetou wiki prozradil, že se jedná o mladou (a nadějnou) norskou hudebnici, plným jménem Ida Maria Børli Sivertsen. Těžko popsat, co za styl Ida představuje. Sama říká, že dělá pop. Já bych dodal místy divoký (na wiki má u žánrů napsáno punkrock!). Na pódiu občas provádí různé šílenosti, jednou si třeba mlátila kytarou o hlavu až jí pak tekla krev, podruhé si zase zlomila několik žeber. Alkoholu se nevyhýbá. Pokud vás to zaujalo, zkuste videoklip k "I Like You So Much Better When Youre Naked", některé věci mě tam docela pobavily.
Něco mi říká, že slyšet a vidět tohle naživo by nemuselo být vůbec zlé. A takovou perličku na závěr... Ida Maria je totiž údajně synestetik, což je zvláštní neurologický jev, kdy člověk vnímá jeden smysl jako druhý (tedy Ida konkrétně když slyší hudbu tak vidí barvy). Na tohle téma jsem nedávno četl jednu pěknou povídku, vyšla v Trochu divných kusech (bohužel nevím přesně kterých) a byla jedna z mála, které se mi opravdu líbily. V téhle sbírkové sérii totiž vychází poměrně dost pro mě "nečitelných" věcí.
P. S.: Na BBC Radio 1 si ještě občas poslechnu show Colina Murrayho nebo Mary Anne Hobse. Doporučuju.
P. P. S.: Další perspektivní objev, na který jsem díky Radio 1 narazil jsou Ardentes, prozatím mají jen EP, ale už hráli na Glastenbury a poslechnout se dají na myspace, vyzkoušejte aspoň Starting at the Wrong point, je to svižné a emotivní. Na jejich debut se docela těším.
Tu melodii v refrenu jsem stoprocentne uz nekde slysela... jen si nemuzu vzpomenout, kde >
OdpovědětVymazat[1] Takový pocit jsem měl taky, ale pak jsem si řekl, že se mi nejspíš jen spojilo víc melodií dohromady. Každopádně se to poslouchá dobře
OdpovědětVymazat