Akicon 2010

Letos jsem se počtvrté vydal do Prahy na tradiční podzimní Akicon. Z celé akce mám jednoznačně pozitivní dojem. Všechno uběhlo tak hladce a rychle (až moc), že se moje původní obavy a nejistota rozplynuly jak chemtrails za tryskáčem :)

Vstávání o čtvrt na šest se na mně kupodivu nepodepsalo, takže při následné cestě autobusem jsem netrpěl nutkáním dát si dvacet. Během cesty jsem tak mohl přelouskat čtvrtý díl Future Diary (Mirai Nikki) a kochat se východem slunce. Shodou náhod přímo za mnou seděl Christof a Temi a tak jsem se mimojiné dozvěděl, že se Temi účastni Sedmi malých otaku a ještě je seznámil se svou cestovní četbou.

Počasí oproti loňsku přálo a polární vybavení jsem tak mohl nechat doma. Po superrychlém odbavení na recepci jsem se přivítal s mitsuki, Lusi s Jarníkem a chill, kteří už korzovali po centrálním átriu. Sotva jsem stihl rozfofrovat většinu své hotovosti za nějaké to čtivo, už nás z patra přivítali organizátoři a Akicon byl oficiálně zahájen. Nakonec dorazily i kolie se sušenkou, které se nechaly zrádně vést zákeřnouým Chinchillou :) Dlouhou dobu jsem pak s lidma posedával na strategickém místě u bufetu, kde nám chill předvedla své haši-fu na nebohém smažáku. Kolem bylo na co koukat, v davu jsem zahlédl pár steampunkových krasavic, spoustu mně neznámých cosplayů (zaujala zejména slečna v něčem, co mi připomínalo anime verzi Chytré Horákyně). U vedlejšího stolu seděla roztomilá liška vlčice Holo, kterou jsem nejdřív tipoval na Firefox postrádající svůj globus :) V dosahu senzorů se mi také zjevilo děvče v triku Star Wars (čímž automaticky splnila jeden z bodů Dokonalé Ženy^TM).

Málem bych zapomněl na nejsympatičtějšího hostitele letošního ročníku Akiconu, kocoura Čertíka! Nejen že se nechal od otravných navštěvníků hladit a drbat (a od mitsuki i pochovat), jako správný hostitel si celý areál obcházel a hlídal, jestli někdo někde neprovádí nějakou myšinu :3 Hintzákova přednáška na téma Kruté Střety s realitou se kvůli technickým potížím trošku opozdila, takže nakonec nedošlo úplně na vše, přesto svůj účel splnila. Můžu naivně doufat, že přítomní otaku si z ní odnesli i nějaké to ponaučení. Neplánovaně jsem v hlavním sále zůstal i na soutěž Sedm malých otaku. Nakonec, Temi (soutěžící) i Lusi (moderující) si zasloužily podpořit :) Škoda, že se spousta lidí zdekovalo na Chinovu přednášku a sál tak zůstal poloprázdný. Temi se snažila, ovšem z nějakého záhadného důvodu přišla na řadu vždy, když se otázka dotýkala Hetalie, což ji pak ostatní soutěžící v závěru nezapomněli a skončila druhá :)

Hned po soutěži přišly na řadu Grekovy Nejtýranější japonské monumenty. Nechyběl 'Tokyo tower rape' z Detroit Metal City jako ukázka :) Suverénně "nejtýranější" je prý hora Fuji. Já si teda vzpomenu akorát na to, jak ji nechali v Yattamanovi zmizet :) A taky je užitečně vědět, že na vyhlídkové plošině Tokijské věže jsou popisy výhledu v braillově písmu, či že japonští politici jsou údajně pohřbíváni pod budovu parlamentu. Átrium se mezitím trochu vyprázdnilo, protože hodně lidí odešlo do hospody a já po chvilce bloudění potkal mitsuki s loli kamarádkami a nakonec jsem skončil (opět neplánovaně) na novém muzikálu Světu bez jména. Přiznám se, že telenovelu z loňska už jsem si moc nepamatoval, každopádně letos se mi suverénně nejvíc líbil Císař. Připomínal mi Zafoda ze Stopařova průvodce (filmu) :)

S prasátkem, Hejtym a dalšími jsme se odebrali do pověstné Blanice. Pivo slušné, hluk ještě snesitelný. Jídlo jsem si nedával, načež si všichni kolem mě provokativně objednali smažáky a skvěle chutnájící pórkové soté s kuřecím masem :P Zatímco chill s prasátkem si čmárali nějaké sprosté obrázky ("a tři ženy je bordel"), na druhé straně probírali politiku (i když doteď nevím, jak se během pár vět dostali od Guntanáma k futanari). Z programu jsme chtěli ještě stihnout sušenčinu "zvířecí" přednášku. Bohužel pár přerušujících alkoholem intoxikovaných návštěvníků v publiku, spolu se vzduchem, který začínal pomalu kapalnět, nás většinu vyhnalo zase ven (ovšem "Milking time!" mě bude strašit ve snech ještě dlouho).

Můj mozek si ze mně začal dělat šoufky, protože jsem na akci potkával povědomé osoby a u většiny jsem naprosto netušil, *proč* jsou mi povědomé. Např. tam běhala slečna v zelenobarevné sukni a příslušenství, která byla neskutečně podobná Anežce. Chudák, asi mě teď má za zírajícího úchyla :) Zatímco slabší povahy pomalu mizely spát, já ještě skoro do půl druhé poseděl s lidma na sedačce u šatny. Debatu nám narušil akorát Piolos svým obtěžováním, naneštěstí se to brzo rychle a elegantně vyřešilo. Mou pozornost upoutala slečna v sympatické mikině s dusíkatým heterocyklem (asi to byl kofein), bohužel se mi brzo ztratila z dohledu a už jsem ji pak nenašel, abych jí ji pochválil :)

V neděli jsem vstával kolem osmé, kdy už bylo ve spací tělocvičně celkem živo. Dole v átriu jsem zjistil, že Nightie už stihla zmizet na autobus, merde. Těsně před půl desátou, kdy měla začínat druhá Grekova přednáška, jsem vklouzl do hlavního sálu, kde Wolfii mučil publikum jednoduchými hlasovými a motorickými cviky :) Během přednášky jsem zužitkoval svou přípravu na Scon a poznal na obrázku kapitána Okitu z Uchuu Senkan Yamato. Za odměnu jsem si pak v hromadě papírových plakátů vyhrabal nádherný nevkus se zombíky obtěžujícími jednu spoře oděnou prsatici.

Třešnička na závěr pak byla Lusiina přednáška o Unikátních hrdinkách. U ukázek komediálních a parodujících hrdinek sál řval smíchy. Mahou shoujo transformaci zahajovanou dekapitací ryby/hůlky opravdu nevidíte každý den. Ve chvíli, kdy došla řada na koťátko Chi, celý sál zjihl. Zjevit se v tuhle chvíli na pódiu čertík, asi by se dočkal sborového kňá :)

Telegraficky:

• přijela i mamuša a dovezla ledvídky! :)
• ty nejzajímavější věci se dějou v době, kdy jste šli spát
• nechtělo se mi tahat s foťákem, tudíž za výzdobu článku vděčím Hejtymu :)
• vysoká koncentrace tmavovlasých meganekko (a většina v sukních), yeah!

Už se těším na další ročník :)